V ulici lezi stin
spustenz z vesmiru
spadaly do hlubin
figurky z papiru
jednoho dne te omrzi
vse cim jsi dosud zil
zbudou ti oci pro slzy
a strepy z rozbiteho
zrcadla snu

Koukas se na lidi
vsechno se propadlo
tve oci uvidi
odporne divadlo
vsechno je nejak jinaci
svou kuzi vymenis
a zjistis ze ti nestaci
jen strepy z rozbiteho
zrcadla snu

Broukas si pomalu
tesklivou melodii
kdyz bloumas ulici
citis se sam
vyctes si z kristalu
tezkou melancholii
rikas si: Mesici
jsi stary kram

Mestem se mihaji
opila zrcatka
oci ti rikaji:
lidi jsou zviratka
pohled ti hali temny stin
jsi nejak rozladen
tvuj nepochopitelny splin
jsou strepy z rozbiteho
zrcadla snu